Řemesla a dění ve městě
Řemesla a dění ve městě
Klihařství
Výrobu klihu zavedl v Jablonném nad Orlicí už v roce 1810 jirchář a koželuh Čemr, který se přistěhoval ze Zábřehu. V zimě se věnoval svému původnímu řemeslu, v létě vařil se svými šesti dětmi klih, který potom sušil na slunci. Ve větším množství se začal klih vyrábět od roku 1860 a od 90. let bylo v městečku v provozu několik továrniček a drobných výroben. Toto výrobní odvětví v Jablonném zaniklo po druhé světové válce.
Kartáčnictví
Vznik kartáčnictví úzce souvisel s domácím tkalcovstvím. Šlichtování osnov se provádělo s pomocí šlichtovaček opatřených dlouhými kartáči ze zesmolených štětin ve faktorství v Červené Vodě. Drahé kartáče byly dodávány až z Vídně. Jamenský chalupník a tkadlec Dominik Filip se v roce 1844 při odvádění zboží v Karlově naučil u jednoho smolaře opravovat opotřebené šlichtovací kartáče. Začal je potom opravovat i jamenským tkalcům, když si pořídili vlastní šlichtovačky. Potřebné štětiny i smolu kupoval od ševců a vypadané "štětinové panenky" znovu zasmoloval. Nakonec se s úspěchem pokusil sám vyrobit celou šlichtovačku. Kartáče se naučili zhotovovat i další vesničané, a tak se v Jamném nad Orlicí i okolí začalo rozvíjet kartáčnictví.
Syn Dominika Filipa, František, najal v Jablonném dvě chalupy, v nichž začal vyrábět kartáče a různé druhy štětek. Od roku 1866 byla část výrobků expedována do zahraničí. Produkce dále rostla a v Jablonném tak vznikla první továrna na kartáčnické zboží v tehdejším Rakousko - Uhersku. Obživu lidem poskytovalo i domácké natahování kartáčů.
Knoflikářství
Výroba nitěných knoflíků a pro ně potřebných kroužků se v našem městě datuje již od poloviny 19. století. Kroužky se původně zhotovovaly z mosazných drátků, které se spojovaly letováním. Strojní výroba knoflíků byla zavedena před první světovou válkou. Nadále však zůstala značně rozšířena i domácká výroba, přesto, že poskytovala velmi skromný výdělek.
Výroba paramentů
Poměrně starou tradici má v Jablonném zhotovování paramentů. Zasloužila se o to rodina Neškudlova mající úzký vztah k místnímu kostelu. Vlastnila dům č. 86. Jeho majitel ve 2. polovině 17. století byl zádušníkem, další podle zápisu k roku 1706 krejčím a současně i kostelníkem. Začal opravovat bohoslužebná roucha a později získal před první světovou válkou titul "c. k. dodavatel kostelních paramentů". Další paramentářský závod náležející Ignáci V. Neškudlovi existoval v domě č. 89. Měl obchodní spojení s několika zeměmi.
Silnice
V roce 1838 - 30. dubna byla inženýrem Josefem Bachem vyměřována přes Jablonné nad Orlicí moravsko - haličská silnice. Propachtování parcel začalo 1. března a 3. prosince 1838 byl tento úsek silnice kolaudován. Mýto se vybíralo při vjezdu na náměstí. V roce 1886 bylo městskou radou usneseno, že vybírání silničního mýta bude přeloženo k mostu. Ten byl dokončen v roce 1841 a slavnostně otevřen v roce 1843.
Železnice
Prusko - rakouská mírová smlouva předpokládala i rozšíření vzájemných hospodářských styků. K nim mělo přispět vybudování železniční tratě Hradec Králové - Lichkov - Hanušovice - Šumperk s odbočkou do Kladska. Trať vedoucí přes Jablonné se začala stavět 10. března 1872. Stavbu prováděla firma bratří Jungů z Württemberska.
Mírná zima 1872 - 1873 umožnila pokračovat v práci bez přerušení, a tak první vlak na jablonské nádraží přijel z Dolní Lipky už 19. prosince 1873 ve 13. hodin. Pokračoval v jízdě na Kyšperk (nyní Letohrad), Žamberk, Hradec Králové a do Prahy. Slavnostní otevření tratě se uskutečnil 10. ledna 1874.
Rozvoj kulturního života
Jablonné nad Orlicí žilo odedávna bohatým kulturním životem. Záznamy mluví o literátském bratrstvu již v 17. stol., o pěveckém sboru v roce 1865 a založení zpěváckého spolku "Orlice" v roce 1868. Dechová hudba je doložena k roku 1874 a ochotníci hráli divadelní představení dlouho před rokem 1890.
Na bohatou kulturní činností - i meziválečnou - navázalo období poválečné.
Divadelní ochotníci pokračovali v tradičním uvádění operet a činoher až do roku 1964, kdy tato činnost ustala a nebyla již obnovena. V té době zanikl také po válce vytvořený folklorní soubor a pěvecký sbor "Orličan".
Dětský sborový zpěv má v našem městě rovněž svou tradici. První písemná zmínka je z roku 1890, kdy školní sbor zpíval při pokládání základního kamene pro stavbu školy.
Kvalitní sbor také účinkoval ve válečných letech 1941-1945. Vedl jej učitel Josef Hubálek.
V roce 1946 založil učitel Josef Stránský dětský pěvecký sbor, který od té doby pod názvem Podorlický pěvecký sbor za vedení učitele Jaroslava Keprty je trvalou součástí kulturního života ve městě. Během padesátileté činnosti prošlo sborem na 1400 zpěváků, zazpívalo na 800 skladeb, sborů, písní a větších děl ve více než 100 místech v naší republice i zahraničí, v rozhlase i televizi. Sbor získal řadu cen na celostátních a krajských soutěžích, vyznamenání okresu, okraje i ministra kultury.
Neodmyslitelná pro naše město je dechová hudba. I přes celkově nepříznivé podmínky v tomto žánru působí v našem městě dlouhou dobu dechová hudba složená z jablonských muzikantů.
Vzácným jevem je čtyřicetičlenná Mládežnická dechová hudba založená v roce 1973.