Historie fary

Historie fary

Město Jablonné nad Orlicí bývalo součástí Lanškrounského panství. Od 1622 byl jeho vlastníkem rod Lichtenštejnů, když jej koupil od rodu Hřánů místodržitel království Českého po Bílé hoře katolík Karel z Lichtenštejna.

Jablonné roku 1648 postihl požár způsobený zřejmě neopatrností někoho z obyvatel města. Tehdy vyhořely všechny domy na náměstí včetně radnice. Tak byly zničeny i důležité listiny, jež by nám mohly podrobněji osvětlit nejenom nejstarší historii města, ale také informace o původním kostele a faře.

Po požáru byla fara v Jablonném obnovena v roce 1663. Budova fary byla nevelké stavení sroubené ze dřeva. Tehdy byla spravována farářem z Ústí nad Orlicí. Z kostelního účtu z roku 1670 lze zjistit, že kostel sv. Bartoloměje byl opravován s pomocí kostelních financí z Ústí nad Orlicí a Výprachtic. Kostel byl malý a nemohl dostatečně pojmout všechny věřící. Úderem blesku  při bouři v roce 1671 byla silně poškozena budova kostnice. Z tohoto důvodu byla u kostela roku 1680 dostavěna nová věž a byly na ni vyzdviženy zvony. V roce 1685 byly k faře přikoupeny dvě zahrady ležící v sousedství, které umožnily vznik rozsáhlé farní zahradě. Farní budova byla stále nevelká a svému účelu nevyhovovala.

Roku 1725 bylo započato se stavbou nové fary spolu s potřebným hospodářským zázemím. Současně probíhala přestavba kostela a úprava jeho nejbližšího okolí. Návrh uspořádání komplexu jednotlivých objektů, vypracování plánů a řízení stavebních prací vedl lichtensteinský dvorní stavitel Kristian Auer. Podle kostelních účtů víme, že stavba spotřebovala 4.542,- zlatých.

Stavitelské práce byly prováděny během působení faráře, magistra filosofie a teologie, Františka Karla Štučka, jež v Jablonném působil  v létech 1723 až 1734. Po jmenování kanovníkem kapituly v Litoměřicích odchází, ale na jablonské věřící nezapomíná. I na dálku je podporuje modlitbou a financemi. Díky jeho přispění byl pořízen malý zvon.
 
V návaznosti na přestavbu kostela byly v roce 1732 postaveny hřbitovní kaple, nová kostnice s márnicí, došlo k rozšíření hřbitova a k obehnání hřbitovní zdí. Staviteli se zdařilo citlivě využít přirozeného návrší nad městem k zvýraznění důležitosti kostelního komplexu a vytvořil tak působivou dominantu města. Jeho dílo – typické pro období vrcholného baroka - na nás poutavě působí i dnes.

Zpracováno podle archivních materiálů města Jablonného nad Orlicí.

Citovaná literatura:

1) CIC, kán.515,1 – Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva, Zvon1994, Praha

2) FD 2179 – Fidei depositum – Apoštolská konstituce k vydání katechismu katolické církve po II.ekumenickém vatikánském koncilu, Zvon1995, Praha